Nedostatek vakcíny dostal do hry Rusko. Jednejme o Sputniku jako Maďarsko, navrhuje Prymula

Praha Vakcína proti covidu je v Česku čím dál nedostatkovějším zbožím. Dodávky pokulhávají, ministerstvo zdravotnictví dokonce ve středu prostřednictvím své mluvčí vydalo zprávu, že doporučuje krajům přerušit na dva týdny očkování první dávkou a pozastavit rezervace.

 

Ačkoli premiér Andrej Babiš (ANO) později uvedl, že žádný takový pokyn neplatí, a jeho existenci popřel i šéf resortu Jan Blatný (za ANO), jisté je, že vakcíny do Česka nechodí podle plánu. „Dodávky jsou kráceny na šedesát až osmdesát procent, platit by to mělo ještě dva týdny,“ potvrdil po středečním jednání krizového štábu ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

 

Země má prostřednictvím společných smluv EU předobjednány miliony sér, jejichž dodávky se ale zadrhly. Nabízí se tak varianta, že nedostatek by mohli vykrýt výrobci, kteří s EU smlouvu nemají. Konkrétně jde třeba o Rusko, jež vyvinulo vakcínu Sputnik V a pro nouzové použití ji schválilo na svém území loni v srpnu. Očkovat proti koronaviru začalo jako první na světě.

 

Této možnosti nově nahrává skutečnost, že ruští výrobci požádali o registraci Evropskou lékovou agenturu (EMA). Pokud ta Sputnik V schválí, může se jím očkovat v celé sedmadvacítce, podobně jako třeba vakcínami od firem Moderna a Pfizer/BioNTech, které zatím jako jediné prošly schvalovacím procesem v EMA.

 

Podle epidemiologa a premiérova poradce Romany Prymuly by přitom Česká republika nemusela čekat na centrální registraci, ruské sérum si může schválit sama: „Když jsme v akutním nedostatku vakcín, je to cesta, jak se k nim dostat rychleji a rychleji naočkovat populaci,“ řekl Lidovky.cz.

Prymula chce o možné spolupráci s Ruskem, podobně jako to už učinilo Maďarsko, jednat s Babišem. Ten na dotaz pro Lidovky.cz, zda je návrhu nakloněn, neodpověděl. Zato Blatnému se do nákupu mimo kolektivní smlouvy EU nechce.

„Jsme jedním z evropských států, který ctí dohody a smlouvy, jež jsou uvnitř Evropské unie platné. Nemám nic proti žádné vakcíně, ať už je z Ruska, z Číny, z Indie, odkudkoliv, pakliže projde stejnými testy jako jakákoliv jiná v rámci Evropské lékové agentury,“ prohlásil Blatný na začátku týdne. Jeho mluvčí Peterová ve středu na dotaz Lidovky.cz uvedla, že své stanovisko prozatím nemění.

Pokud by se Česká republika rozhodla jednat s Ruskem na vlastní pěst, vakcínu Sputnik V by muselo schválit ministerstvo zdravotnictví. „To by rozhodlo na základě odborného stanoviska Státního ústavu pro kontrolu léčiv,“ dodal Prymula.

Vlastní cestou se vydalo právě Maďarsko. Jako první z členských zemí Evropské unie uzavřelo dohodu o nákupu ruské vakcíny Sputnik V a objednalo si rovnou dva miliony dávek. Očkovací sérum tamní úřady v nouzovém režimu už schválily. Maďarský ministr zdravotnictví Michail Muraško k tomu uvedl, že pořízení ruské vakcíny umožní Budapešti uspíšit očkování, zachrání lidské životy a dovolí rychleji zrušit omezení, kterými trpí celá ekonomika.

 

Zdlouhavé schvalování

 

Odborníci očekávají, že schvalovací proces Evropskou lékovou agenturou potrvá. „Záleží na tom, jak velkou část podkladů od Ruska EMA už dostala, jestli už spis prošla a podobně. Teprve potom se rozeběhne celý proces schválení, půjde o týdny, možná jednotky měsíců,“ nastínil pro Lidovky.cz šéf Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček.

Jako příklad lze uvést vakcínu od britské firmy AstraZeneca, kterou EMA stále neschválila. Společnost přitom výsledky svých studií předložila agentuře už loni v říjnu, agentura ale následně po firmě vyžadovala chybějící data a posuzování se protáhlo. S největší pravděpodobností jí udělí registraci do konce tohoto týdne.

I AstraZeneca na konci minulého týdne oznámila, že v první fázi dodá do Evropské unie menší množství preparátu, než předpokládá dohoda. Britská firma to vysvětlila úpravami séra v souvislosti s novými mutacemi koronaviru. Podle agentury Reuters budou dodávky do konce března nižší o šedesát procent proti původní dohodě. V prvním čtvrtletí země sedmadvacítky měly dostat 80 milionů dávek, nově dostanou kolem 30 milionů dávek.

To je podle epidemiologa Prymuly důvodem, proč by Česko mělo uvažovat o vyjednávaní mimo Unii. „Můžeme jít vlastní cestou, to může jakýkoliv unijní stát. Akorát bychom nespoléhali na Evropskou lékovou agenturu, ale využili bychom jiné kontrolní mechanismy,“ uvedl premiérův poradce.

 

 

zdroj: www.lidovky.cz

Copyright © Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií, videa nebo zvukové stopy je bez souhlasu zakázáno