„Devět z deseti pacientů na našem oddělení ARO zemře. Pacienti starší 70 let mají minimální šanci na přežití, tak bereme ty perspektivnější.“ V rámci seriálu Příběhy z první linie přinášíme svědectví studenta lékařské fakulty, který se nebál a otevřeně popsal krutou realitu v jedné z nemocnic v Moravskoslezském kraji.

 

Nejde o ojedinělý případ. Většina českých nemocnic, především těch menších, praská ve švech pod náporem covid pozitivních pacientů a pro všechny dostupná péče není. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) ale zásadně odmítá, že by se pacienti selektovali a péče nebyla pro všechny.

 

„Víkend strávený na covid ARO. Nejdřív to vypadá na pohodovou službu. Všichni pacienti stabilizovaní, i když je plné ARO, ale na to jsme zvyklí. Jeden pacient už je na spontále (umělá plicní ventilace, pozn. red.), druhý a třetí se probouzí a vypadá to nadějně,“ začíná s popisem pro CNN Prima NEWS během služby o minulém víkendu student Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

 

Redakce jeho totožnost zná, ale mladý medik si nepřál jméno ani přesné místo výkonu služby zveřejňovat. Obává se nikoliv reakcí kolegů nebo vedení, ty jeho slova prý nemohou překvapit, ale veřejnosti. Nenávistné komentáře, které se objevují, ho překvapují a velmi mrzí. Svůj příběh sám nejdříve zveřejnil na sociálních sítích.

 

Klidný víkendový stav se ale rychle mění. To, že se stav pacientů během dne několikrát zhorší či zlepší, už je podle něj denní praxe, na kterou jsou lékaři i sestry zvyklí. Na co si ale zvykají jen těžko, je to, že nemohou přijmout každého, kdo by to potřeboval.

 

Smůla, máme plno
„Najednou volá doktor z interního příjmu, že přivezli paní ve věku 76 let, že je hyposaturovaná covid pozitivní a že ji nemá kam dát. Smůla, jsme plní, a navíc má 70+,“ pokračuje ve smutném líčení z nemocnice student.

 

Realita v nemocnicích je podle něj i přes odmítání ministra zdravotnictví taková, že se nedostane na každého, kdo si péči zaslouží.

 

„Nemám informace o tom, že se to děje. Byl by to velmi špatný signál a kdybych zjistil, že v této republice někdo neposkytuje lékařskou péči osobám, které ji potřebují, tak bych musel velmi rychle a velmi zásadně konat,“ reagoval na dotaz CNN Prima NEWS ministr Jan Blatný (celé jeho vyjádření čtěte ZDE).

 

 

Právě Moravskoslezský kraj je aktuálně jeden z nejpostiženějších. Ze statistik ministerstva vyplývá například, že v nemocnicích v Moravskoslezském kraji je aktuálně volných 79 ze 425 lůžek na odděleních anesteziologie a resuscitace či jednotkách intenzivní péče.

 

„Postup je jasný, vedení nemocnice našim lékařům řeklo, že 70+ mají minimální šance na přežití, tak bohužel musíme brát perspektivnější pacienty. Nevíme, kdo přesně to nařizuje, a nechci ukazovat prstem, ale bylo to takové stanovisko. Jsme v podstatě ve fázi válečného zdravotnictví,“ dodává mladý medik.

 

„Lékaři se rozhodují, jestli nechat pacienta umřít a přijmout dalšího, nebo bojovat,“ psal student v příspěvku na Facebooku, který následně přesdílel Petr Ludwig.

 

 

Důvodem je především to, že nemocnice nemají lůžka ani personál na to, aby se mohly o všechny pacienty postarat.

 

Sedm dvanáctek za osm dnů

 

„Jako ARO jsme byli v danou chvíli z 90 procent plní. Měli jsme volné pouze jedno lůžko,“ vysvětluje dále student. Volné lůžko si podle něj oddělení jako ARO ale musí vždy nechat pro případ, že by se zhoršil stav některého z pacientů, který leží na normálním covidovém lůžku nebo na JIP.

 

I přes veškerou péči vyčerpaných lékařů a sester je realita neúprosná. „Když jsem se díval na čísla, tak u nás na ARO to přežije jeden z deseti pacientů, a to ještě nemám informace z JIP, kam je pak posíláme,“ popisuje tristní realitu z Moravskoslezského kraje student.

 

Zkušené sestry navíc podle něj slouží i několik dvanáctihodinových směn za sebou. „Není to udržitelný stav. Hlavně se jedná o specializovaná lůžka. ARO sestru nenahradí ani sestra z JIP. Mám kolegyni, která má za osm dnů sedm dvanáctek,“ vysvětluje dále zdravotník.

 

Nejčastěji mají na oddělení pacienty od 50 do 80 let. „Mám ročníky 1930 až 1960, ale už jsem si všiml i ročníků 1980 a 1990. Nepostihuje to jen staré ročníky. Mají samozřejmě přidružené nemoci, ale jde o etickou stránku věci. Je přeci úplně jedno, jakou má pacient nemoc, důležité je, že bohužel umřel a my jsme tomu nemohli předejít, protože je to nastavené tak, jak je to nastavené, a my s tím nic moc nezmůžeme,“ uzavírá své vyprávění student, který své služby prokládá studiem, a dodává, že ho čeká ještě „noční šprtání“ na zkoušku a brzy další služba.

 

zdroj:https://cnn.iprima.cz

By News Word

Novinky z celého světa. Nejrychlejší zpravodajství na českém internetu, události z domova i celého světa.